Komplexní test rak. markerů - muž

Komplexní testování rakovinových markerů pro muže

Naše pokročilé testování rakovinových markerů nabízí pečlivě navržený panel cílený na specifické typy rakoviny. Tento přístup umožňuje aktivní prevenci, včasnou detekci, efektivní řešení možných zdravotních rizik a sledování efektivnosti léčby.

Panel rakovinových markerů je speciálně určen pro:

 - Muže hledající včasnou detekci: zejména doporučeno jedincům s rodinnou historií rakoviny a těm kdo jsou proaktivní ohledně svého zdraví.

 - Muže se zvýšeným rizikem: muži nad 40 let věku, kuřáci, muži s nadváhou, muži s nižší pohybovou aktivitou, muži, které mají často ve stravě maso (např. uzeniny, hovězí a vepřové maso) a muži pod vlivy prostředí, která mohou zvyšovat riziko vzniku rakoviny (život ve městech, smog, cigaretový kouř, stres atd.).

Panel rakovinových markerů se zaměřuje na tyto druhy rakoviny: rakovina prostaty a varlat, prsu, jater a žlučových cest, žaludku, močového měchýře, ledvin, plic, slinivky břišní, tlustého střeva a konečníku (kolorektální karcinom), trávící soustavy.

Součástí vyšetření jsou tyto rakovinové markery:
tPSA, CEA, AFP, CA19-9, CA125 II a CA15-3 – více o každém markeru se dočtete níže na této stránce

Význam včasné detekce:

Včasné rozpoznání rakoviny značně zvyšuje šance na úspěšnou léčbu. Díky včasné diagnóze je možné využít méně invazivní léčebné možnosti, což vede k vyšší pravděpodobnosti úspěchu a kompletního uzdravení. Rozdíl mezi odhalením rakoviny v jejím začátku a detekcí v pokročilém stadiu může mít zásadní vliv na výsledky léčby.

 - Včasná diagnóza: Často vede k širší škále možností léčby, nižším nákladům na léčbu a vyšší míře přežití. Rakovina v raném stadiu bývá typicky méně agresivní a více lokalizovaná, což ji činí snadněji léčitelnou a zvládnutelnou.

 - Pozdní diagnóza: Může omezit možnosti léčby na agresivnější a rozsáhlejší zásahy, jako je pokročilá chirurgie, chemoterapie a radioterapie. Rakovina objevená v pozdním stadiu často vede k metastázím, což snižuje pravděpodobnost úspěšné léčby a výrazně ovlivňuje kvalitu života.

Jak se mohu nechat otestovat?

Pro analýzu je potřeba vzorek krve, ve kterém množství rakovinových markerů určíme. 

Odběr krve v naší laboratoři:
Odběr probíhá v našem Diagnostickém laboratorním centru ELISABETH PHARMACON na adrese Rokycanova 4437/5, 615 00 Brno - Židenice. Test si objednejte přes internet a poté vyčkejte, až Vás telefonicky kontaktuje náš pracovník s konkrétním termínem odběru – telefonista Vám nabídne více termínů včetně ranních a odpoledních. Před odběrem dostatečně pijte tekutiny a nejezte mastné potraviny. Při návštěvě Vám naše zdravotní sestra odebere vzorek krve, který následně v laboratoři zpracujeme. Výsledky Vám odešleme na Vaši e-mailovou adresu do 4 až 5 pracovních dnů od přijetí vzorku do laboratoře. Odpolední odběry jsou přijímány následující den.

Krev odebraná Vaším lékařem:
Můžete k nám doručit krev odebranou lékařem. V tomto případě požádejte svého lékaře o odebrání krve do zkumavky s heparinem. Heparinizovanou krev je potřeba doručit osobně V DEN ODBĚRU ideálně po telefonické domluvě na adresu:
ELISABETH PHARMACON
Rokycanova 4437/5
61500 Brno – Židenice

Váš testovací panel: testované markery a jejich význam

AFP  

Alfa fetoprotein (AFP) byl poprvé identifikován v roce 1956 ve fetálním séru a v roce 1964 byl popsán jako

onkofetální marker. V dospělém zdravém organismu je syntéza omezena na minimum. Během těhotenství dosahuje koncentrace AFP v plodové vodě vrcholu asi ve 13. týdnu, potom rychle klesá do 22. týdne a potom již klesá pomaleji. Transport AFP přes placentu vede rovněž k jeho zvýšené hladině v séru matky. V séru matky, kam přechází přes placentu, je důležitým ukazatelem fyziologického vývoje těhotenství. Významná je především jeho role transportní (vazba steroidů, některých těžkých kovů, bilirubinu, mastných kyselin, retinoidů, léčiv, antibiotik apod.).

Zvýšené hladiny AFP se v 70-95% vyskytují u pacientů s primárním hepatocelulárním karcinomem. Zvýšení hodnot AFP lze nalézt u některých nádorů vaječníků a varlat. Zvýšené hladiny AFP se vyskytují u akutní i chronické virové hepatitidy, cirhózy jater a v těhotenství.

Skríning maligního procesu pomocí AFP v séru je vhodný pouze u symptomatických nemocných s jaterní cirhózou nebo podezřením na germinativní nádory varlat. Pro hepatocelulární karcinom je AFP markerem první volby (senzitivita u neléčeného onemocnění je až 80 %). U germinativních nádorů ovariálních i testikulárních je senzitivita rovněž vysoká. Obvykle chybí u seminomů a choriokarcinomů. Exprese AFP u nádorů zažívacího traktu je pozorována asi u jedné pětiny nemocných.

CA 125

CA 125 se vyskytuje u 80% karcinomů ovarií serózního typu. Zvýšená hladina byla prokázána také u hepatocelulárního karcinomu. Po odstranění tumoru klesá koncentrace CA 125 o 75-90%. Zvýšené hladiny CA 125 v séru způsobené nemaligním onemocněním obvykle zahrnují chronická onemocnění jater, peritonitidu, benigní onemocnění vaječníků a endometria, leiomyom nebo selhání ledvin.

CA 125 je heterogenní glykoprotein s vysokým obsahem sacharidů, produkovaný fetálními epiteliálními tkáněmi coelomového původu. V dospělém věku může být omezeně syntetizován v normálním epitelu tkáně vejcovodů, bronchů, endometria, cervixu, ale i v mezotelu pleury, perikardu a peritonea. CA 125 je důležitý marker vhodný k monitorování karcinomu ovarií. Senzitivita v dalších gynekologických nádorech je nižší. Zvýšená hladina CA 125 byla prokázána u hepatocelulárního karcinomu. Skríning CA 125 v séru nemocných s karcinomem ovarií je prováděn pouze v případě rodinné predispozice.

CA 19-9

Vysoké hodnoty CA 19-9 lze nalézt u karcinomu pankreatu. Značně zvýšené hladiny CA19-9 v séru působí cholestáza, ale i benigní a zánětlivá onemocnění žaludku, střeva, pankreatu a jater. Marker lze využít pro odhad přítomnosti nádoru pankreatu, kde dosahuje vysoké senzitivity (až 70-90 %). Vysokou senzitivitu dosahuje tento marker i podle závažnosti onemocnění u karcinomů kolorekta (18-58 %), u cholangiocelulárních karcinomů (22-49 %), u nádorů žlučových cest (55-79 %) a žaludku (25-60 %). Koncentrace CA 19-9 korelují dobře s efektem terapie. Mucinózní karcinomy ovaria mohou taktéž produkovat CA 19-9. Asi 5-10% populace tento marker netvoří, u některých lidí nedochází i při pokročilých forem výše zmíněných nádorů ke zvýšení hladiny CA 19-9 a marker je falešně negativní.

Samo o sobě však zvýšení CA 19-9 nemůže vést k diagnóze, ta musí být dále potvrzena zobrazovacími metodami (ultrazvuk, CT vyšetření), endoskopicky (u nádorů trávicí trubice) a zejména biopsií (odběr podezřelé nádorové tkáně a jeho vyšetření pod mikroskopem). Ca 19-9 je tedy pro diagnózu pouze pomocná metoda, pravidelné monitorování jeho hladin se však hodí u již potvrzené rakoviny během léčby, kdy nám změny koncentrace CA 19-9 podávají informace o její úspěšnosti.

tPSA

Prostatický specifický antigen (PSA) je glykoprotein, který patří do rodiny kallikreinů. PSA má molekulovou hmotnost 30 000 daltonů. PSA se syntetizuje hlavně v glandulárním epitelu prostaty a secernuje se do semenné tekutiny. PSA je také přítomen v moči a krvi. PSA zkapalňuje semennou tekutinu a zvyšuje mobilitu spermií. Hladiny PSA stoupají při patologických stavech prostaty, jako je benigní hyperplázie prostaty (BPH) nebo rakovina prostaty. Testování přítomnosti PSA a její vývoj jsou užitečné při monitorování a kontrole účinnosti léčby karcinomu prostaty. Určení hladin PSA umožňuje detekci počínajících metastáz nebo přetrvávání nemoci i po léčbě rakoviny prostaty. Zvýšená hladina PSA po léčbě nebo vytrvale vysoká hladina během léčby indikuje reziduální nebo recidivující onemocnění.

PSA je přítomen v krvi ve třech hlavních formách. Nejdůležitější imunoreaktivní formou je PSA navázaný na alfa-1-antichymotrypsin (PSA-ACT). Volný PSA je další imunoreaktivní formou přítomnou v séru. Ekvimolární stanovení PSA detekují navázanou formu (PSA-ACT) a volnou formu stejným způsobem. Test VIDAS tPSA je ekvimolární: molární poměr (koncentrace roztoku obsahujícího 100% volných PSA lomeno koncentrací roztoku obsahujícího 100% PSA-ACT) je mezi 105 a 125%. Třetí formu PSA, navázanou na alfa-2-makroglobulin, nelze imunologickými stanoveními detekovat. Stanovení VIDAS tPSA se používá k diagnostice poruch prostaty včetně rakoviny prostaty a k prognóze a monitorování pacientů s diagnostikovanými maligními tumory.

CA 15-3

CA 15-3 je antigen polymorfního epiteliálního mucinu, definovaný na základě monoklonálních protilátek. V dospělosti je syntetizován v epiteliálních buňkách vývodů mléčné žlázy, slinných žláz a bronchů. Je to glykoprotein, který je produkován především karcinomy prsu, případně dalšími adenokarcinomy.

Patologická hodnota CA 15-3 s vysokou pravděpodobností svědčí pro existenci maligního onemocnění, negativní výsledek však existenci nádoru nevylučuje. Zvýšené hodnoty nalézáme především u nemocných s maligními nádory prsu, ale také u bronchogenního karcinomu, nádorů GIT, prostaty ovarií a dělohy. Hraniční a zvýšené hodnoty se objevují u benigních onemocnění prsu a trávicího ústrojí, dále jaterní cirhózy, hepatitidy, bronchitidy a také u těhotných.

CEA

CEA je onkofetální glykoprotein s vysokým obsahem sacharidů o molekulové hmotnosti 180-200 kDa. Za fyziologických podmínek je produkován ve vyvíjejícím se embryu. V dospělosti je omezeně syntetizován epiteliálními buňkami střevní sliznice, žaludku a bronchů. Pravděpodobně se podílí na procesu adheze a metastazovaní buněk. Ačkoliv není orgánově specifický, lze jej použít jako marker u řady nádorů. CEA produkují karcinomy zažívacího traktu, plic (adenokarcinomy), mléčné žlázy, nádory ženských pohlavních orgánů (mucinózní adenokarcinomy), endometriální nádory i nádory děložního těla, karcinomy močového měchýře, ledvin, diferencované karcinomy prostaty a testikulární teratomy.

Patologická hodnota v séru s vysokou pravděpodobností svědčí pro existenci maligního onemocnění. Negativní výsledek však malignitu nevylučuje. Podle absolutní hodnoty CEA v séru lze usuzovat, zda se jedná o onemocnění lokalizované nebo generalizované, kdy jsou hodnoty výrazně vyšší. Zvýšené hodnoty nalézáme u kolorektálního karcinomu, karcinomu žaludku, prsu, jater, bronchogenním karcinomu. Jeho hladina je úměrná velikosti nádoru. Hraniční a zvýšené hodnoty se objevují u kuřáků, alkoholiků a benigních lézí jako jsou jaterní cirhoza, Crohnova choroba, onemocnění žlučníku, plic, ledvin.